Lounsko - Na stavbě nového 4,5 km dlouhého úseku dálnice D7 u Chlumčan, jejíž slavnostní zahájení proběhlo 25. února 2022, probíhal v březnu a dubnu archeologický průzkum, který již skončil a známe jeho výsledky.
Na konci měsíce února zahájili pracovníci Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v. v. i. archeologický dohled na zkapacitnění silnice I/7, v úseku Chlumčany – Panenský Týnec. Archeologický dohled probíhal v bezproblémové součinnosti se stavebními pracemi, během kterých byly zachyceny dvě polohy s pozitivními archeologickými nálezy.
První zkoumaná poloha se nacházela na západním okraji obce Chlumčany, v trati Pod drahou. Tato nově objevená lokalita je situována na sprašové terase nad Smolnickým potokem, v nadmořské výšce 238 metrů nad mořem. Záchranný archeologický výzkum zde probíhal v období od 14. 3. 2022 do 29. 4. 2022, během kterého bylo prozkoumáno celkem 467 archeologických objektů. Dokládající sídelní i funerální aktivity z období mladší doby kamenné – neolitu (kultura s lineární keramikou), starší doby bronzové (únětická kultura) a mladší doby bronzové (knovízská kultura).
Největší skupinu tvoří archeologické situace datované do období mladší doby kamenné, náležející kultuře s lineární keramikou 5500 – 5000 př. n. l. V tomto období dochází na našem území k převratné společenské, kulturní a ekonomické změně, související s šířením nového způsobu života, obživy a technologií. Základními znaky jsou především zakládání stálých sídlišť s architekturou dlouhých dřevěných domů, pěstování kulturních zemědělských plodin a chov dobytka, výroba keramických nádob broušených a vrtaných kamenných nástrojů a rozvoj výroby textilu.
Pozůstatky sídliště z tohoto období jsou doloženy dvěma půdorysy neolitických domů, pětiřadé konstrukce, vymezených v terénu výkopy sloupových jam. Domy měly přibližnou orientaci ve směru sever – jih. Uceleně prozkoumaný půdorys jednoho z domů dosahoval délky 62 metrů, s rozpoznatelným trojdílným členěním vnitřního prostoru. V blízkosti domů se nacházely stavební jámy (hliníky), jenž poskytovaly hlínu pro výrobu keramiky a stavbu domů. Uvnitř a v okolí domů se podařilo rovněž zachytit i několik zásobních jam, sloužících k uskladnění pěstovaných kulturních plodin (viz následující foto).
Následující období starší doby bronzové je na lokalitě zastoupeno výkopy čtyř hrobů únětické kultury 2300 – 1700 př. n. l. Zesnulý byli uloženi ve skrčené poloze na pravém boku, s obličejem orientovaným směrem k východu. V hrobech se dále nacházely milodary v podobě keramických nádob. Zajímavý nález představuje hrob s pozůstatky po kamenné konstrukci hrobové komory, ve které byli pohřbeni dva jedinci (viz následující foto).
Období mladší doby bronzové je doloženo výkopy zásobních jam, zachycených v severní části zkoumané plochy, které náležejí knovízské kultuře 1300 – 1000 př. n. l. Ve dvou zkoumaných jamách se podařilo během výkopových prací nalézt tři nerituální sídlištní pohřby. V prvém případě se jednalo o nález lidského skeletu, uloženého v pozici na zádech s horními končetinami, umístěnými před obličejem.
V druhé jámě se nacházely ostatky dvou jedinců v neanatomické poloze. Lidské kostrové pohřby na sídlištích v období popelnicových polí jsou zvláštním, nicméně běžným jevem. Takové pohřby lze interpretovat jako doklad rituálních lidských objetí nebo pohřeb nízce sociálně postaveného jedince. Ve výplni jam byla rovněž nalezena početná kolekce keramických, kostěných a kamenných nálezů (viz následující fotografie).
Druhá archeologicky pozitivní lokalita se nacházela v trati „Na příčkách“ v úseku budované komunikace 2,2 – 2,4 kilometru. Zde se podařilo během skrývky nalézt celkem šest objektů, datovaných na základě získaného archeologického materiálu, do období mladší či pozdní doby bronzové.
