ČR - Nastávající podzimní období je na silnicích velmi rizikovým obdobím pro chodce. Podepisuje se na tom snížená viditelnost během ranní a odpolední dopravní špičky, vysoká intenzita dopravy a nepozornost řidičů i samotných chodců.
Řidiči by měli v místech se zvýšeným pohybem chodců snížit preventivně rychlost, chodci by se měli soustředit plně na pohyb v provozu a používat za šera a za tmy reflexní prvky. Každou pátou obětí a téměř každou třetí těžce zraněnou osobou v silničním provozu je během října a listopadu chodec. V roce 2019, kdy dopravu ještě nepoznamenala omezení související s COVID-19, se čtvrtina z celkového počtu úmrtí chodců v silničním provozu stala během října a listopadu.
„V období let 2011 až 2020 lze vypozorovat fakt, že právě měsíce od října do ledna byly pro chodce nejtragičtější. Alarmující je také skutečnost, že 68 % chodců bylo v uvedeném období usmrceno večer a v noci, nejvíce tragických nehod chodců bylo evidováno mezi 17. a 19. hodinou. S ohledem na uvedená fakta je nutné opakovat, že retroreflexní prvek, díky kterému je chodec vidět na významně delší vzdálenost, může zachránit nejeden lidský život. Zároveň ale platí, že se na vážných nehodách s chodci významně podílí nepřiměřená rychlost a nedání přednosti na přechodu ze strany řidičů motorových vozidel,“ řekl vedoucí oddělení BESIP Tomáš Neřold.
Platí povinnost, mít na sobě reflexní prvky, pokud se pohybujete mimo obec. Reflexní prvky mají mít osoby, které se pohybují za snížené viditelnosti (tma, šero, déšť, mlha) mimo obec podél okraje vozovky, a kde není veřejné osvětlení. Je vhodné mít reflexní prvky i v obci, ačkoliv tam zákonná povinnost neplatí. Zejména doporučujeme nosit reflexní prvky v místech, kde chybí veřejné osvětlení nebo není dostatečně intenzivní. Reflexní předměty umístěte nejlépe ke konci rukávů a pod kolena. Řidič jedoucí rychlostí 90 km/h zaregistruje osobu s reflexními prvky ve vzdálenosti 185 m a má na řešení situace sedm vteřin. Osobu tmavě oblečenou zaregistruje na vzdálenost 18 m a mine ji za 0,7 vteřiny. Reakční doba průměrného řidiče je jedna vteřina, pak teprve sešlápne brzdový pedál. Řidič tedy v tomto případě nestihne vozidlo ani zpomalit, natož zastavit.
Ne vždy však leží chyba na straně řidiče vozidla. Z hloubkové analýzy dopravních nehod (HADN), kterou provádí Centrum dopravního výzkumu (CDV), vyplývají důležité poznatky o chybách, jichž se u dopravních nehod dopouštějí samotní chodci. „Se zvyšujícím se věkem chodce klesá četnost výskytu chyby v podobě vstoupení do vozovky zpoza překážky bránící ve výhledu. Naopak se zvyšuje podíl nehod, kdy chodec nerespektoval silniční provoz. Příčinu lze spatřovat zejména v nesprávném rozhodnutí starších chodců, resp. nesprávném vyhodnocení situace v silničním provozu,“ uvádí Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu.
Plošná omezení volného pohybu osob, která byla v pandemií poznamenaném roce 2020 v Česku opakovaně vyhlašována, se pozitivně podepsala na počtu dopravních nehod s účastí chodců. Policie České republiky v loňském roce evidovala 2 574 těchto nehod (nejméně v historii ČR; meziroční pokles o 26 %), při nichž zemřelo 81 osob (pokles o 13 %), těžce se zranilo 362 osob (pokles o 18 %) a lehce 1 901 osob (pokles o 30 %). Více než pětina obětí (18) přitom přišla o život v Jihomoravském kraji.
Závažným následkem (tj. následkem usmrcení nebo těžkého zranění účastníka) loni na celém území ČR skončilo 434 nehod s účastí chodců (tj. 17 % všech). Navzdory postupně klesajícímu počtu závažných dopravních nehod se počet usmrcených osob nesnižuje podobným tempem, což je důvodem, proč v grafu níže roste závažnost výše definovaných nehod. (Závažnost nehod je definována jako počet usmrcených osob – zde chodců – na 1 000 nehod.) V roce 2020 dosáhla hodnoty 186,6.
Nejrizikovějším druhem komunikací jsou pro chodce jednoznačně intravilánové místní komunikace – došlo na nich k 20 úmrtím (tj. 25 % všech) a 123 těžkým zraněním (tj. 34 % všech) chodců.
