Most – Milovníci moderního umění ve veřejném prostoru zažívají podivný pocit déjà vu. Téměř přesně měsíc poté, co se v Praze u Barrandovského mostu v pátek 17. července nečekaně zřítila monumentální železobetonová plastika Rovnováha (lidově přezdívaná Červ dobyvatel), dochází k další nečekané události. V Mostě, uprostřed zrekonstruovaného parku Střed, se ve čtvrtek 13. srpna samovolně rozpadla další ikona veřejného prostoru od téhož autora – plastika Biologické těleso.
Zatímco pražská šest metrů vysoká a patnáct metrů široká struktura z přelomu let 1989 a 1990 sice při svém pádu na silnici a cyklostezku naštěstí nikoho nezranila, jednalo se o podlehnutí materiálu u litého betonu. Mostecký případ je však o to překvapivější, že zdejší plastika byla vytesána z neobyčejně odolného materiálu.
Od epoxidu na EXPO až k tvrdému dioritu
Socha, které místní přezdívají Klobouk, UFO nebo dokonce Bradavka, má průměr 220 cm. Oproti pražskému betonu je vytvořena z dioritu – šedé, tvrdé a vysoce odolné hlubinné vyvřelé horniny. Diorit vzniká velmi pomalým chladnutím magmatu pod zemským povrchem a skládá se především z plagioklasů a tmavých minerálů, jako je amfibol či biotit.
Příběh tohoto díla je přitom fascinující:
- 1969: Původní bílá verze z epoxidové pryskyřice byla vystavena na legendární liberecké výstavě Socha a město.
- 1970–1972: Město Most sochu odkoupilo. Josef Klimeš pro něj následně vytvořil trvalou verzi z kamene, která byla v parku osazena v roce 1972.
- Nedávná minulost: Během kompletní rekonstrukce parku Střed bylo dílo dočasně odvezeno, zrestaurováno a při znovuotevření parku umístěno na jiné, nové místo.
Ihned vyvstala otázka, kdo sochu zničil? Nikdo! A je k tomu dokonce důkaz. „Okamžitě, jakmile jsme dostali informaci, že kus plastiky leží na zemi, začali jsme prohlížet kamerové záznamy. V jednu chvíli část plastiky samovolně odpadla na zem. Myslím si, že by to mohlo být způsobeno mimořádným dlouhým horkem, které letos panuje," potvrdil ředitel Městské policie Most Jaroslav Hrvol. V současné chvíli je plastika obestavěna pletivem a bude se řešit, jak s uměleckým dílem naložit dále.
Kdo byl Josef Klimeš?
Sochař Josef Klimeš patří k nejvýraznějším postavám českého poválečného umění:
- Vzdělání a začátky: Po maturitě na reálném gymnáziu ve Velkém Meziříčí (1947) studoval dějiny umění na UK a soukromě modeloval u prof. Lidického. V roce 1949 nastoupil na AVU do ateliéru Jana Laudy, kde roku 1954 absolvoval.
- Triumf na EXPO 58: Profesor Lauda jej v roce 1956 vybral do skupiny sedmi mladých sochařů pro světovou výstavu v Bruselu. Klimešovo zpracování tématu „Každý má právo na vzdělání“ získalo nejvyšší možné ocenění – medaili Grand Prix.
- Další stopa: Od 60. let vystavoval doma i v zahraničí, byl členem tvůrčí skupiny Etapa (1960–1970) a od roku 1991 působil ve Spolku výtvarných umělců Mánes. V letech 1994–1997 rovněž předával zkušenosti studentům architektury na ČVUT v Praze.
Jeho plastiky se staly nepřehlédnutelnou součástí architektury mnoha českých a moravských měst. Události posledních týdnů však otevírají nepříjemnou otázku ohledně stárnutí, údržby a případných skrytých vad materiálů u děl, která desítky let spoluvytvářela tvář našich veřejných prostranství.
Napsala Jitka Pavlíková
